V krušnohorských kopcích, kousek od hranic s Německem, stojí městečko Jáchymov. Rozlohou sice patří k menším, ale bohatou historií a hornickou rozmanitostí předčí i mnohem větší města. Tak vzhůru do Jáchymova!
Jak to všechno začalo?
Stříbro, to je důvod, proč bylo město Jáchymov roku 1516 založeno. Ohromná ložiska stříbrné rudy v hlubokém horském údolí nad Ostrovem lákala v 16. století české i zahraniční horníky, počet obyvatel rychle stoupal a v roce 1534 byl Jáchymov druhým nejlidnatějším městem Českého království. Stříbrné horečce podlehl i zakladatel města Štěpán Šlik. Nejbohatší naleziště stříbra v tehdejší Evropě z něj učinila mocného magnáta. Ve městě s úctyhodnými 20 000 obyvateli se pod Štěpánovým dozorem začaly razit věhlasné jáchymovské tolary. A přímo v bývalé královské mincovně dnes můžete nahlédnout na technologii výroby mincí, podle nichž byl později pojmenován americký dolar. Šlikovská mincovna dodávala na mezinárodní trh miliony tolarů. Pro vysoký obsah stříbra ale nakonec doplatily na svoji výjimečnou kvalitu a byly roztaveny k výrobě drobného nekvalitního oběživa, i pro to jsou tyto stříbrné mince poměrně vzácné.
Pravé bohatství Jáchymova
Když se po 100 letech stříbro vydolovalo, Jáchymov se vylidnil. Pověrčivé horníky navíc odrazovaly nálezy čertova kamene, dnes známého jako smolinec. Smolné blejno ale s objevem uranu přilákalo horníky zpět a z dolu Svornost se tak stal v 19. století vůbec první uranový důl na světě. Více než sto kilometrů podzemních chodeb odkrylo nesmírné minerální bohatství. Ten opravdový podklad ale odkryl až senzační objev manželů Curieových, kteří z jáchymovského smolince izolovaly dva nové prvky – polonium a radium. Následný rozbor důlních pramenů prokázal, že je voda v ideální míře radioaktivní a má blahodárný vliv na organismus. V dole se proto přestalo rubat a začalo se vrtat. O zázračných účincích důlních vod koneckonců věděli už středověcí horníci, kteří si pod zemí léčili svoje revmatické klouby. Důl Svornost jim sloužil jako podzemní lázně. A právě lázeňství je dalším významným lákadlem. Vždyť v Jáchymově vznikly první radonové lázně na světě, které svého času patřily k nejproslulejším v Evropě. Založeny byly v roce 1906 a léčí se v nich radonovou vodou, která nemá účinky chemické ale energetické. Její blahodárné účinky v minulosti pocítil třeba T. G. Masaryk, Alois Jirásek, Richard Strauss či J. W. Goethe. Radonová voda pochází celkem ze čtyř pramenů, které jsou získávány v dole Svornost a jsou vedeny tři kilometry dlouhým potrubím do lázeňských domů.
Z dolů přímo do pekla
Jáchymov je město proslulé bohatou pětisetletou hornickou tradicí, proto by byla škoda, kdybychom vás neprovedli po místních těžebních stopách. Jestliže vás láká prohlídka štol, navštivte Štolu č. 1, která byla vyražena v roce 1952 Jáchymovskými doly kvůli ověření uranového zrudnění. Dnes už v provozu není, zato se v ní nachází jáchymovské hornické muzeum. Jedná se o jednu z mála zpřístupněných podzemních prostor ve městě, při jejíž návštěvě se dozvíte nejen o historii a způsobech těžby nerostných surovin v okolí, ale také o nucených pracovních silách a jejich pracovních i životních podmínkách při těžbě uranových rud během 50. a 60. let minulého století. Ve 260 metrů dlouhé štole uvidíte různé druhy výdřev, důlních vozíků nebo ručních dobývacích technik.
Mezi památky připomínající těžbu patří i sousední důl Svornost. Jedná se o nejstarší dosud využívaný důl nejen v Čechách, ale i v celé Evropě. Důl se začal hloubit v roce 1518 pod názvem Konstantin. Až do 19. století se v něm těžily stříbrné, kobaltové a uranové rudy a také radium. Od roku 1911 důl slouží svými radonovými prameny jáchymovským lázním. Slavná hornická minulost je ale poznamenána tragickými událostmi posledního období těžby. Krutá historie “jáchymovského pekla” se začala psát již v roce 1945, kdy byly jáchymovské doly, včetně Svornosti, obsazeny Rudou armádou. V oblasti Jáchymovska a Slavkovska bylo v letech mezi lety 1949 a 1953 zřízeno celkem 18 likvidačních táborů pro politické vězně. Do lágrů byly umístěny tisíce vězňů, kteří byli nuceni k namáhavé vyčerpávající práci v podzemí často v nelidských podmínkách. Sami vězni byli v řadě případů svými vězniteli utvrzováni v přesvědčení, že jsou pouze „muklové“, tedy Muži Určení K Likvidaci. Do roku 1961 poznalo bídný život v táborech na 65 tisíc lidí.
Koncem 50. let byla těžba na Jáchymovsku utlumována a tábory začaly postupně mizet z krajiny i paměti. Tomu, aby se na hrůzy bývalého režimu zcela zapomnělo, se snaží zabránit naučná stezka Jáchymovské peklo. Celá stezka začíná v Jáchymově na náměstí a končí před Muzeem Královská mincovna v Jáchymově. Na trase dlouhé 8,5 km vás čeká 12 poučných zastávek s informačními tabulemi. Trasa ale nespojuje jen místa s temnou minulostí. Ukazuje také hornickou důmyslnost v budování systému kanálů a nádrží k zásobování důlních provozů vodní energií. Okrajově se dozvíte i něco o historii města, krušnohorské přírodě a ekologii.
Co ještě byste neměli opomenout v Jáchymově?
Výlet v Jáchymově by nebyl kompletní bez návštěvy významného kostela a hradu. Kostel sv. Jáchyma a sv. Anny je prvním luteránským kostelem u nás. Byl vystavěn v letech 1534 – 1540 v renesančním stylu, po ničivém požáru byl v roce 1876 obnoven v pseudogotickém stylu. Láká na úchvatné dřevořezby a zajímavý interiér.
Město také letos poprvé představilo veřejnosti Knihovnu Latinské školy, jejíž sbírku najdete ve sklepních prostorách radnice. Expozice obsahuje stovky starých rukopisů a tisků z různých oborů a také kníhařskou dílnu a hudební místnost, ve které je umístěna největší kniha sbírky – renesanční zpěvník.
Jste-li milovníky přírody, nenechte si ujít výlet lanovkou na Klínovec. Vždyť z Jáchymova vede lanovka až na samý vrchol Krušných hor a cesta trvá jen pár minut. V létě si můžete přibrat kolo a v zimě lyže nebo snowboard. Za návštěvu stojí také Horký rybník a jeho okolí. V okolí rybníčků postavených na Eliášově potoce se totiž daří množství chráněných živočichů a rostlin. A na úplný závěr si můžete nechat návštěvu zříceninu hradu Freudenstein. Ten postavili Šlikové jako ochranu stříbrných dolů v 16. století, roku 1525 byl však vypleněn rozzuřenými horníky a o více než sto let později byl zničen Švédy. Dnes z něj zbývají jen hradby a věž známá jako rozhledna Šlikovka, odkud se sice naskytuje krásný výhled na město a okolní Krušnohorské kopce, bohužel však není běžně přístupná. Pokud byste o výhled opravdu stáli, šanci máte každý rok během tradičního hudebního festivalu Šlikovka – nejen že se rozhlédnete po kraji, ale navíc si odnesete výjimečný hudební zážitek.
Ale co vám budeme povídat, navštivte toto lázeňské městečko na severozápadním okraji Čech a přesvědčte se sami, že stojí za vidění. 🙂
